Nejlepší ekologické projekty roku 2016: Včelí úl, pouštní studna i fotbalová osvěta

  • 18.01.2017



Celosvětově uznávaná soutěž Energy Globe Award už dlouhá léta oceňuje ty nejlepší nápady z oblasti ekologie. V loňském roce ohromily svět projekty pouštní studny, solární školy nebo ekologického fotbalu. Projekty mají svou obdobu i v Česku, kde má soutěž pod taktovkou společnosti E.ON již osmiletou tradici.

Zanícení lidí z celého světa pro ekologii je velkou motivací také pro české soutěžící. Celkový vítěz českého kola soutěže vždy postupuje do mezinárodního finále,“ popisuje Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže E.ON Energy Globe. Přinášíme vám pět vítězných projektů z různých koutů planety, které pomáhají tam, kde to lidé i příroda potřebují.

1. Elektrokolo na 3 měsíce (Švédsko)

Trend dopravy bez negativních dopadů na přírodu se zrcadlí v množství vítězných projektů s podobnou tématikou v roce 2016. Inspirativní je například švédský projekt podpory alternativní dopravy. Obec Halmstad, kde kvůli přebytku aut vznikaly problémy se znečištěným ovzduším, přišla s nápadem zapůjčit na 3 měsíce 300 řidičům elektrická kola a vytvořit tak komunitu zanícených cyklistů. Čtvrtina z nich si pak po skončení akce elektrické kolo skutečně zakoupila.

V Česku se dopravě na alternativní pohon věnujeme také. Vycházející hvězdou jsou zejména ekologické dopravní prostředky Jaromíra Märze, které vyrábí vlastníma rukama. K jeho dílům patří třeba elektrokoloběžka či solární automobil, který lze svépomocí sestrojit za 20 tisíc korun.

2. Pouštní studna (Afghánistán)

Ze světových projektů zaujal také afghánský projekt studny v poušti, která měla být zdrojem kvalitní pitné vody a zároveň se díky zákazu sekání křovin v její blízkosti měl omezit počet a síla písečných bouří. Ke studni totiž mají přístup jen ti, kteří slíbí, že pro zapálení ohně použijí jiné dřeviny. Využitím větrného čerpadla a kryté studny se lidem podařilo zamezit znečištění vody a výrazně snížit úmrtnost dobytka. Až 50 rodin muselo kvůli suchu opustit svůj domov. Díky projektu se nyní opět mohou vrátit domů.

Jeden typ celosvětově využívaného větrného čerpadla pochází rovněž z České republiky. Pavel Floriš sestrojil mechanismus, který vodu zbaví až 99,9 % bakterií a odčerpá ji z hloubky až 50 metrů. Díky vítězství v české verzi soutěže E.ON Energy Globe v roce 2015 pomáhají větrná čerpadla Floriš čistit vodu v desítce rozvojových zemí.

3. Škola na sluneční pohon (Bangladéš)

Nedostatek energie se již dlouhodobě řeší v Bangladéši, kde má přístup k elektřině jenom 60 % obyvatelstva. V oblasti bez elektřiny se nachází také 40 000 škol, což negativně ovlivňuje úroveň vzdělání v zemi. Na pomoc jim přichází organizace Light of Hope (Světlo naděje) s projektem využití sluneční energie pro provoz školy. Díky projektu může více než 400 žáků dennodenně školu navštěvovat a využívat při výuce vymoženosti jako laptop, projektor, LED světla, ozvučení a podobně.

Podobným projektem z České republiky je škola na sluneční pohon v himalájské obci Kargyak. Ve výšce 4 200 m.n.m ji bez použití mechanizace postavilo občanské sdružení Surya. Budova je postavena na principu pasivního domu, v němž veškerá energie pochází ze sluneční radiace. Nová škola přispívá k pravidelnému vzdělávání obyvatelstva a budoucímu rozšíření pracovních i finančních příležitostí.

4. Fotbalem k ekologické osvětě (Izrael)

Tématu vzdělání se věnuje také izraelská organizace Mifalo, jež se rozhodla propagovat ekologii prostřednictvím fotbalu. Děti ve věku 8 až 12 let se díky praktickému výcviku naučily, jak dlouho trvá plastu, než se v zemí rozloží. Projekt měl u dětí velký úspěch – až 75 % z nich se díky tréninku dovědělo nové poznatky o ekologii. Díky praktickým příkladům, jak se k prostředí chovat zodpovědněji, pak 60 % z dětí potvrdilo, že aktivně mění své chování tak, aby omezily negativní dopad na přírodu.

Vzdělávacím ekologickým programům kraluje v Česku sdružení TEREZA, které se stalo v roce 2015 i celkovým vítězem českého kola soutěže. „Naší vizí je vzdělávat děti, aby tvořily společnost přátelskou k přírodě. Nově se třeba věnujeme tématu jídla – jak neplýtvat potravinami a volit svůj jídelníček s ohledem na své zdraví i zdraví planety,“ tvrdí Petr Daniš, ředitel sdružení.

5. Včelí úl (Maďarsko)

Maďarský projekt organických budov dostal název Včelí úl. Díky využití kombinace přírodních materiálů, principu zemělodě a „domů z pytlů“ (earthbag) je stavba dlouhodobě udržitelná a má minimální dopad na životní prostředí. Projekt Včelí úl má dva „demodomy“, v nichž si lidé mohou ekologické bydlení zkusit. Cílem projektu je pak vytvořit typ ekologické budovy, který se postupně stane standardem pro širokou veřejnost.

Projekt již samotným popisem připomíná český rodinný domek zvaný „Slaměnka“ postavený vyučeným tesařem Lukášem Čejnou. Tato unikátní stavba totiž jako materiál využívá kombinaci slámy, dřeva, kamenu, hlíny a rákosí. Perličkou na celém projektu je to, že cena domu (2,5 milionu korun) se přibližně rovná ceně běžné tradiční novostavby. Lukáš Čejna vyhrál se svým projektem českou soutěž v roce 2011.



Časopis Energetika

"Odborný měsíčník pro elektrárenství, teplárenství a užití energie. "

Vychází od roku 1951.

Časopis ENERGETIKA spolupracuje s předními specialisty z oblasti energetiky, s vysokými školami, výzkumnými ústavy a dalšími institucemi.

Je ideálním prostředkem pro prezentaci nových myšlenek, výrobků a řešení, neboť oslovuje instituce, výrobní firmy a další společnosti nejen v České republice, ale i na Slovensku, kam je rovněž distribuován.
Odebírají ho také některé zahraniční firmy, instituce a knihovny, např. v Německu, Rakousku, USA, Francii nebo Nizozemsku.